UACH > VÝZKUM > Výzkum kulturního dědictví > Provenience a degradace malířských materiálů

Provenience a degradace malířských materiálů


Materiály v historických malbách, jejich provenience a příčiny degradace

Kontaktní osoby: David Hradil, Silvie Švarcová

Během historie malíři používali různé materiály – přírodní i umělé – a nanášeli je specifickým způsobem, zanechávaje tak svědectví o historickém období a také o regionu, kde pracovali nebo byli vyškoleni v malbě. Každá geneze po sobě zanechává stopy, jako je kontaminace vedlejšími produkty vzniklými během výrobního procesu, specifická kombinace minerálů, jejich druh a krystalinita odpovídající podmínkám jejich vzniku v přírodě, akcesorické minerály typické pro určitý typ geologické lokality nebo typická morfologie. Známe-li zároveň historický kontext používání malířských materiálů a jejich specifických znaky, významně tak přispíváme k odhalování provenience uměleckých děl. Jako příklad můžeme uvést dosud přehlížené hlinkové pigmenty, které byly levně dostupné v místních přírodních zdrojích a nevyplatilo se je dovážet ze vzdálených oblastí. Podle struktur jílových minerálů, příměsí i mikrofosilií v uhličitanech lze tak například prokázat italskou provenienci anonymních barokních maleb.

Obr. 1 Mikro-ATR-FTIR spektra a mikropaleontologický záznam ukazují použití keramického jílu v barokním podkladu malby severoitalské provenience

Obr. 1 Mikro-ATR-FTIR spektra a mikropaleontologický záznam ukazují použití keramického jílu v barokním podkladu malby severoitalské provenience

Dalším aspektem zkoumání materiálů v malířských dílech, na který se zaměřujeme, je systematické studium druhotných změn, představujících vážný problém zejména v případech, kdy vedou k nežádoucím změnám původního vzhledu uměleckého díla, jako jsou změny barevnosti nebo ztráta soudržnosti barevných vrstev. V rámci těchto studií kombinujeme podrobné zkoumání mikrovzorků uměleckých děl s modelovými experimenty, které simulují reakce jednotlivých složek malby za různých podmínek, odrážející pestrou škálu faktorů, které na malby působí (např. teplota, vlhkost, světlo, UV záření, solné roztoky, metabolity mikroorganismů, prostředky pro konzervátorské ošetření atd.). Protože v řadě případů chybí vhodná referenční data pro identifikaci druhotných produktů, připravujeme a charakterizujeme tyto sloučeniny v úzké spolupráci s kolegy specializovanými na syntézu. Kromě stability malířských materiálů v nástěnných malbách, které patří mezi nejpostiženější díla, protože jsou často vystaveny nevhodnému klimatu a agresivním látkám z prostředí, studujeme interakce mezi pigmenty a pojivy. V poslední době se zaměřujeme na zmýdelňování pojiv na bázi oleje, které má za následek vznik druhotných karboxylátů kovů, zodpovědných například za zprůhledňování barevných vrstev nebo jejich mechanickému poškození způsobenému rozpínáním a prorůstáním agregátů mýdel napříč barvenými vrstvami.

Obr. 2 Fázový přechod modrého vivianitu na tmavší metavivianit za zvýšené teploty (způsobený např. nažehlením nového plátna při restaurování)

Obr. 2 Fázový přechod modrého vivianitu na tmavší metavivianit za zvýšené teploty (způsobený např. nažehlením nového plátna při restaurování)

Publikace

Hradil D., Hradilová J., Lanterna G., Galeotti M., Holcová K., Jaques V., Bezdička P.: Clay and alunite-rich materials in painting grounds of prominent Italian masters – Caravaggio and Mattia Preti. Applied Clay Science 185 (2020) 105412, https://doi.org/10.1016/j.clay.2019.105412

Švarcová S., Kočí E., Bezdička P., Garrappa S., Kobera L., Plocek J., Brus J., Šťastný M., Hradil D.: Uncovering lead formate crystallization in oil-based paintings, Dalton Transactions 49 (2020), 5044-5054, https://doi.org/10.1039/D0DT00327A

Garrappa S., Kočí E., Švarcová S., Bezdička P., Hradil D.: Initial stages of metal soaps` formation in model paints: the role of humidity. Microhemical Journal 156 (2020), 104842. doi.org/10.1016/j.microc.2020.104842

Kočí E., Rohlíček J., Kobera L., Plocek J., Švarcová S., Bezdička P.: Mixed lead carboxylates relevant to soap formation in oil and tempera paintings: the study of the crystal structure by complementary XRPD and ssNMR, Dalton Transactions 48 (2019), 12531-12540.5044-5054, https://doi.org/10.1039/C9DT02040C

Hradil D., Hradilová J., Holcová K., Bezdička P.: The use of pottery clay for canvas priming in Italian Baroque – An example of technology transfer. Applied Clay Science 165 (2018), 135-147, https://doi.org/10.1016/j.clay.2018.08.011

Hradil D., Hradilová J., Bezdička P., Serendan C.: Late Gothic / Early Renaissance gilding technology and the traditional poliment material „Armenian bole“: truly red clay, or rather bauxite? Applied Clay Science 135 (2017), 271-281, https://doi.org/10.1016/j.clay.2016.10.004

Hradil D., Hradilová J., Bezdička P., Švarcová S.: Differentiation between anonymous paintings of the 17th and the early 18th century by composition of clay-based grounds. Applied Clay Science 118 (2015), 8-20, https://doi.org/10.1016/j.clay.2015.08.038